Elektroléčba

Historie fyzikální terapie sahá až do staré Číny a Egypta, nicméně v Evropě je za průkopníka pokládán Asklepios (cca 770 př. Kr.)

Elektroterapie:
využívá aplikace elektrických proudů a/nebo impulsů na organismus.
(DD proudy, středně frekvenční proudy, interferenční proudy, TENS…)

Vlivem elektroterapie dochází k lokálnímu zvýšení teplot tkání. To má za následek řadu fyziologických účinků:

- stimulace svalů
- zlepšení metabolismu
- zvýšení propustnosti kapilár
- pokles aktivity sympatiku => zlepšení prokrvení a tím lepší svalová relaxace
- zlepšení regeneračních schopností tkání
- analgetický účinek (protibolestivý)

Elektroléčba je vhodná i při léčbě natržených svalů a distorzi kloubu v akutních případech.